Budou Zlaté Hory opět zlaté nebo měděné?

Zlatohorské zlato a ostatní kovy, dokud jsou ukryty v zemi, patří státu, který může, tak jak to vychází po mnohá staletí z Ius regale montanorum (Královské horní právo), vydaného v roce 1300 králem Václavem II., propůjčit těžaři práva k těžbě. I dnes se těžba zlata a jeho následné vlastnictví řídí zákonem, v tomto případě zákonem č. 44/1988 Sb., tedy Zákonem o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon). Těžař za těžbu kovů musí odvést úhradu za vydobyté nerosty. Tato úhrada je povinná platba, kterou těžaři hradí státu za těžbu nerostů a za používání dobývacího prostoru. Jde o formu daně z těžby, a je definována výše zmíněným zákonem č. 44/1988 Sb. Samotná vytěžená měď a zlato a ostatní kovy jsou pak vlastnictvím těžaře. Platí to i pro průzkum – zlato získané během průzkumu z jádrových vrtů a technologických zkoušek je majetkem státního podniku DIAMO. Tedy státu.

V českých podmínkách by dnes ale těžba mědi a zlata měla jednu zvláštnost – na našem území se totiž nenachází žádná huť, která by uměla měď a zlato vytavit a vyrobit čistý kov, například v podobě známých zlatých cihliček nebo měděných ingotů. Vytěženou rudu je tedy nutné zpracovat v úpravně na takzvaný koncentrát, což je jemný písek, v němž je zlato spolu s ostatními kovy rozptýleno. Právě tento koncentrát pak vykupují hutě, které z něj vyrobí finální kov. A ty za koncentrát těžaři samozřejmě dobře platí. 

S respektem k přírodě i lidem

Těžba kovů a zlata je v současnosti ve vyspělých státech s vysokým stupněm ekonomického, sociálního, enviromentálního a technického rozvoje činnost velmi odpovědná. Nejen, že dnešní požadavky států evropské unie na bezpečnost a ekologickou nezávadnost při schvalování nové těžby jsou velmi vysoké, ale těžba v Evropě zároveň eliminuje dopad na rozvojové státy. Pokud si umíme vytěžit například zlato sami moderními prostředky a s vysokým ohledem na ochranu životního prostředí, nemusíme nést společnou vinu za ilegální těžbu zlata, při které dochází k ohrožení zdraví a životů lidí, a to často i dětí. Zodpovědná těžba a úprava rud s využitím nejmodernějších postupů sníží negativní environmentální dopad při těžbě kovů v rozvojových zemích, kde se k extrakci zlata často ještě dnes používá toxická rtuť. Vlastní produkce mědi, zinku a zlata v EU sníží emisní náročnost při výrobě těchto kovů v zemích jako je například Čína, ale také sníží spotřebu fosilních paliv, které je zapotřebí pro dovoz těchto komodit z ostatních kontinentů, mnohdy zaoceánských.

Bude Česko těžit svoje kovy?

Dosavadní průzkum ukazuje, že v lokalitě Zlatých Hor jsou zásoby zlata větší, než se původně předpokládalo. Současně CRM kovy – kritické suroviny v podobě například mědi, dnes hrají významnou roli v politice surovinové bezpečnosti EU. Respektive, dnešní moderní metody dovolují zlato, měď a zinek šetrně a efektivně vytěžit. To samo o sobě k rozhodnutí o těžbě ovšem nestačí. V rámci posouzení ložiska, formu studie proveditelnosti ve Zlatých Horách, musí DIAMO vytvořit virtuální důl s navazující úpravnou. Pouze tak je možné vyčíslit investiční a provozní náklady, které potom rozhodnou, zda je ložisko ekonomicky zajímavé. Už v této fázi DIAMO posuzuje celý projekt i z pohledu odpovědnosti vůči životnímu prostředí, místním obyvatelům a ve výsledku k okolnímu světu.

Co získají Zlaté Hory?

Pokud by byla těžba zahájena, nejenže nesmí mít žádné negativní dopady na region, ale musí přinést nové možnosti. Je zřejmé, že lidé z okolí Zlatých Hor získají možnost zaměstnání – současné úvahy předpokládají cca 40 nových pracovních míst, a to i pro ženy. Moderní světové hornictví už dávno není obor pouze pro muže. A platí, že podíl z úhrady za vytěžený nerost získají i místní samosprávy, tedy přímo město Zlaté Hory a ostatní dotčené obce. Tyto peníze mohou investovat do rozvoje města a obcí. Případné obnovení těžby, dnes již skutečně šetrné k životnímu prostředí, by navázalo na slavnou hornickou tradici v regionu. Za 800 let své existence město Zlaté Hory vděčí právě hornictví, které založení města iniciovalo. Zodpovědná těžba zlata, kterou návštěvníci a obyvatelé Zlatých Hor ani nezaregistrují, by tak mohla pomoci navázat současnost na tradici a upevnit identitu zlatého města. 

Co získá Česko?

Leitmotivem DIAMO je příjem z prodeje vytěžených surovin, ať už jde o měď, zlato nebo zinek. Tento příjem by byl pak zdrojem financování sanací starých ekologických zátěží z dob minulých. Tím by DIAMO snížilo potřebu dotace od státu na tyto sanačně-rekultivační činnosti, čímž by zbylo více financí na ostatní zájmy státu, ideálně v sektoru ekologie.